|
|
Malby portika 2, Tepantitla, Teotihuacan
Horníková, Lucie ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Cílem práce je výklad nástěnných maleb portika 2 v paláci Tepantitla v Teotihuacanu, a to na základě prostudované odborné literatury a studiem získaných vědomostí. Budou představeny názory, myšlenky a teorie různých badatelů o tom, co na malbách je vyobrazeno, bude proveden pokus o jejich kritické zhodnocení a přezkoumání a následné vyvození přínosného závěru. Jednotný názor na to, co je vyobrazeno na malbách portika 2 paláce Tepantitly, totiž není. Alfonso Caso interpretoval malby jako Tlalocan, ráj, jemuž vládne bůh deště a bouří Tlaloc, Esther Pasztoryová a Peter T. Furst jako obraz kosmického stromu - osy světa -, jenž spojuje nebesa, zemi a podsvětí. Annabeth Headricková a María T. Uriartová se shodnou na tom, že se jedná o záznam ceremonie, neshodnou se ale jaké. Pro Headrickovou je ohniskem vrchní registr, jenž podle ní má být výjevem stavění posvátného kosmického stromu (spodní registr je pak záznamem oslav, jenž se konají v průběhu ceremonie), pro Uriartovou je východiskem koncept míčové hry a význam toponyma Teotihuacanu, což obojí má dosvědčovat časový nebo časotvorný význam na malbách slavené slavnosti. Patrizia Granzierová výjev interpretuje jako zahradu - místo, kde se spojuje posvátné a profánní. Malby jsou tak podle ní zároveň obrazem ráje, zahrady a ceremonie, která se v zahradě...
|
|
|
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
|
host ::
RSS.